Prestudie centra města

Nové centrum Jesenice

Vybraná varianta pracuje s maximální možnou plochou veřejného prostoru a k tomu adekvátním uspořádáním domů okolo. Jednotlivé hmoty rámují prostor náměstí a svou podlažností (nejčastěji 3 nadzemí podlaží a jedno ustoupené) jednak měřítkově komunikují s historickou zástavbou, ale zároveň vytvářejí městské měřítko a dostatečné ohraničení náměstí. Přítomnost a nepřítomnost ustoupení posledního patra umožňuje vytvářet dominantnější hmoty na nárožích a jiných důležitých místech. Návrh umožňuje etapizaci vzhledem k majetkovým vztahům a zajišťuje vytvoření nového veřejného prostoru i při zachování rodinných domů v kontaktu s hlavní komunikací. Dominantním prvkem návrhu jsou boskety na západní části náměstí, které navazují na terasy domů na této straně náměstí. Ty vytvářejí příjemný pobytový prostor pod stromy pro všechny uživatele náměstí a také případné služby v parteru a jejich předzahrádky. Boskety také změkčují jinak velkou zpevněnou plochu náměstí. Podobný efekt na historické části náměstí má také kašna s velkými dominantními stromy okolo.

Důležitým urbanistickým prvkem je také propojení na jih logicky navazující na východní řadu domů. To nám do budoucna umožní další rozvoj do dnes průmyslové části na jih od nového centra.

Fázování projektu

Na situacích je vidět možné fázování celého záměru nového náměstí.  V první fázi je možné vytvořit plnohodnotné nové centrum včetně parkovacích kapacit, vybavenosti a ostatních potřebných prvků veřejného prostoru. Toto rozdělení vyplývá z majetkových vztahů a předběžného jednání s některými vlastníky. V první fázi je prostor více rozdělený na novou a historickou část. Před objektem na pozemcích v majetku města je již možné vytvořit první bosket s terasou. Navazující fáze se následně může měnit dle aktuálních požadavků jak prostorových tak funkčních.

Funkční vrstevnatost

Důležitou součástí návrhu a jeho dalšího prohloubení je definování funkcí, které by mělo centrum obsahovat. Důležité je také procento bytové funkce oproti případným kancelářským prostorům.

Pro správnou funkčnost náměstí a živost prostoru doporučujeme do parteru umístit obchody, restaurace, kavárnu, cukrárnu nebo jiné služby – prostory k pronájmu. Obchodní parter funguje již dnes v malé části centra na nové náměstí přímo navazující. Na nové náměstí by se také mohla přesunout pošta a vhodné by zde bylo také infocentrum. Za zvážení stojí umístění kapacit pro lékaře, případně přímo polikliniky do objektu na západní straně na pozemcích města. Objekt může být doplněn o nějakou formu komunitního centra sloužící jako denní stacionář, mateřské centrum ale i místo pro jiné skupiny obyvatel. Vzhledem ke své pozici na náměstí se pro veřejnou nebo jinak důležitou funkci hodí budovy na jihovýchodních nárožích s Budějovickou a objekt v čele náměstí Na jižní straně. Tyto budovy jsou označeny jiným směrem šrafy.

Z prestudie také vyplívají základní plošné údaje ve formě zastavěné plochy a HPP napsané v půdorysech. Ty jsou pouze orientační, nicméně je možné z nich vyjít pro podrobnější představu a ekonomickou efektivitu.

Soukromý dvůr

Prestudie také pracuje s možností přestavby areálu dvora na východní straně historické návsi. Již dnes se jedná o nejdominantnější stavbu na návsi a jistě nevadí, když tato část bude zachována. Prestudie pracuje s větším využitím prostoru jak podlažností tak i plochou zastavění. Ve východní části dvora by bylo ideální umístit novou budovu úřadu v případě, že bude tato kapacita potřebná. Je možné novou a starou budovu propojit například krytou lávkou a tak zajisti interiérové propojení. Prostor uvnitř dvora může mít různý charakter, který by měl být určen budovami tvořícími blok. Může se jednat o soukromé nebo polosoukromé zahrádky bytů, poloveřejný prostor s funkcemi v parteru a nebo i veřejný předprostor úřadu.

Dopravní řešení

Vytvoření nového náměstí počítá s výrazným zklidněním obou stávajících komunikací čehož by mělo být dosaženo stavbou obchvatu města. Doprava na těchto komunikacích by v rámci náměstí měla být pouze lokálního charakteru tvořena rezidenty a návštěvníky centra, tranzitní doprava by tudy neměla projíždět. Jako nejlogičtější se zdá zachovat pro tuto dopravu stávající komunikace a pouze je adaptovat na nižší vytížení. Důležité je, aby komunikace z jihu náměstí byla obytnou klidnou ulicí sloužící pouze pro minimum dopravy tvořené rezidenty, což vytvoří k jižní strany náměstí místo sloužící výhradně pěším a cyklistům.

Doprava v klidu – Hlavní obslužnost centra by měla být  z Budějovické kde se nachází vjezd jak do parkoviště na terénu v západní části tak do komplexu podzemních garáží na východě. Další stání na povrchu jsou umístěna podél komunikací s výjimkou Budějovické mezi dvěma částmi náměstí, kde by tvořila bariéru. Předpokládáme, že naprostá většina rezidentských stání a stání generovaných službami bude v podzemních garážích. Návštěvnická stání pro veřejnost budou v počtu 24 stání na terénu a další budou součástí podzemních garáží pod náměstím.  Tato část by byla vytvořena na etapy podobně jako budovy nad ní. Toto je variantou umístění parkovacího domu, který by musel být umístěn na jih od centra. Parkovací stání na terénu by měly být z propustného materiálu a mezi stáními by měly být stromy.

Varianty řešení nového centra

Varianta 1

Všechny hmotové varianty náměstí pracují velice podobně s režimem jednotlivých veřejných prostranství i dopravy. Ty jsou proto popsány přímo pod první variantou a až po ní následuje návrh dalších variant. Návrh se liší spíše v prostorovém uspořádání samotného hlavního prostoru a okolních budov. První varianta je snadno rozdělitelná do dvou fází. V první by byly využity pozemky města a dnešního SIKA. Dostavbou hmoty navržené místo soukromých pozemků sousedících s hlavní silnicí by potom byl prostor centra dotvořen. Tato varianta poskytuje velkou variabilitu prostor s příjemným měřítkem. Jedná se o historickou část, která je ponechána v původních proporcích a je doplněna kašnou se stromy, které ji stíní a podpoří spíše tradiční charakter. Za Budějovickou se nachází volná plocha sousedící již s novými hmotami, která může sloužit pro většinu akcí města. Na tento prostor navazuje rozšíření a prostor náměstí s bosketem, který podpoří každodenní užívání náměstí stínem a příjemnými místy k sezení, snížením hlučnosti a prašnosti a také pomůže se zasakováním. Zde vznikne nejživější obchodní parter který doplní veřejné funkce v budově města v čele tohoto prostoru.

Varianta 2

Druhá varianta pracuje s maximem možného veřejného prostoru. Je také možné zde pracovat s novou zástavbou ve dvou fázích podobně jako ve variantě 1. Při zachování domů na soukromých pozemcích u Budějovické sice není docíleno velké plochy náměstí, ale prostor bude fungovat pestřeji, podobně jako ve variantě 1. Klíčovým prvkem této varianty je mimo velké plochy návaznost na budovy na západní části prostoru, které mají nejlepší předpoklad pro živé veřejné funkce kvůli terasám s bosketem v jejich předprostoru. S obchodním parterem nebo jinými funkcemi je počítáno ve všech domech.

Varianta 3

Tato varianta je relativně hodně odlišná od předchozích jelikož počítá s odkupem všech pozemků a proto vytváří hlavní prostor v přímém a širokém kontaktu s historickou částí. Je tak možné vytvořit na jižní straně větší objekt s vnitroblokem, který může nabídnout lepší využitelnost a diverzitu prostor.  Může se jednat o soukromé zahrádky, společnou polosoukromou zahradu nebo poloveřejný prostor a případně jejich kombinaci. U dostavby stávajícího objektu je opět terasa se stromy.

Koncept (rozpracovanost z 2. fáze)

Vlastní centrum obce je i dnes jasně patrné a funkční díky vybavenosti. Zároveň naštěstí vychází z historického jádra obce, které pouze v průběhu minulého století ztratilo svoji prostorovou funkčnost. Náměstí – multifunkční prostor obce je nyní ovládán automobilovou dopravou, což by se v blízké době mělo změnit a je tedy vhodné řešit jakou formu by mělo náměstí dostat. Je nutné dodat, že dříve se jednalo o náves, ale Jesenice je nyní městem a proto se musí jednat charakterově o náměstí, které však bude čerpat i ze své historické podoby. Pro vytvoření náměstí a tedy zvětšení měřítka prostoru je ideální využít plochy jižně od stávající návsi.

Centrem v širším pojetí by se určitě dalo nazvat území od nákupní zóny až ke křižovatce ulic Budějovická a Na Spojce. Nákupní zóna má spíše předměstský charakter, ale samozřejmě ji využívá mnoho lidí. Prostor okolo úřadu, který je asi nejdůležitější budovou města je dnes logicky řešen samostatně bez větší návaznosti na náměstí. Zároveň je zde možnost podpořit komunikaci se školou, která se může transformovat, a také fotbalovým hřištěm, které nabízí potenciál pro rozvoj. Samotné náměstí by mělo být řešeno v souvislosti se statkem a také průmyslovým areálem na jižní straně.

Rozšířený prostor s kaplí/hasičárnou západně má spíše venkovský charakter a měl by fungovat jako klidnější vegetační místo. Zároveň bude vegetace užitečná i v mezidobí s větší dopravní zatížeností. Všechny tyto prostory jsou liniově propojeny ulicí Budějovická, která je zároveň starou důležitou obchodní cestou. Jedná se tak o osu území, která je pro okolní prostory určující. 

Varianta 1

V této variantě je náměstí umístěno částečně v prostoru stávající návsi a je rozšířeno o část prostoru statku na východní straně. Místo něho by měly vzniknout nové budovy s veřejnými funkcemi a v parteru i s možností expandovat do prostoru například předzahrádkou. Je možné zde také využít blízkostí úřadu a případně využít i část budovy k jeho rozšíření. Budovy se mohou propojit a například důležité prostory mohou mít výhled na náměstí. 

Takto velká plocha by měla pojmout i větší kulturní akce a sešlosti. Ve všech variantách se počítá s co největším zklidněním Říčanské a také zákazem tranzitní dopravy po Budějovické. Všechny fasády náměstí tak budou dobře propojené s hlavním prostorem, nejlépe nová budova před úřadem.

Náměstí je ještě uzavřeno na jižní straně budovou v místě příjezdu a parkoviště prodejny SIKO. Tato budova může držet uliční čáru nebo případně vytvořit vlastní předprostor, který ji dodá na důležitosti a umožní lepší využití parteru. I zde by bylo vhodné umístit potřebné funkce a případně je doplnit kancelářemi.

Varianta 2

Varianta pracuje jednak s prostorem původní návsi jako varianta 1, ale rozšíření na úkor statku je menší a dovoluje zde umístit více vybavenosti nebo jinak využitého prostoru. Náměstí je ještě rozšířeno o plochu pozemku dnešního SIKA, který nabízí velkou plochu a je následně ukončen objektem pokračujícím i za budovu policie a polikliniky. Část náměstí na jih od Budějovické je definována právě touto budovou a ve stávající situaci spíše zdmi na východní a západní straně. Ty mohou sloužit mimo vizuálního ukončení prostoru jako příjemná místa pro lavičky a také pro popínavou nebo jinou zeleň. do budoucna by se však i tyto strany měly transformovat na plnohodnotné čelní fasády s parterem. 

Hlavní prostor náměstí je jako v první variantě doplněn novostavbou před úřadem, která by měla fungovat stejně jako v předešlé variantě. Může zde navíc být například veřejné atrium přímo spojující náměstí s úřadem.

V této variantě je obzvlášť důležité plynulé jednoúrovňové propojení obou částí náměstí, které je vhodné jak pro každodenní provoz tak i větší akce, při kterých se například úplně přesměruje doprava.

Varianta 3

Tato varianta vytváří náměstí mimo historickou stopu až za budovou policie a na pozemku SIKA. Zde je možnost navrhnout všechny fasády a partery a také vytvořit většinu nebo celý prostor bez aut, která budou přijíždět z druhé strany objektů. Plocha je o něco menší, ale je doplněna prostorem stávajícího náměstí, které stále počítá se zklidněním dopravy. Je zde možnost jeden z těchto prostorů pojmout více vegetačně nebo například nový prostor pojmout zcela moderně a u původního dbát více na tradiční šikmé střechy a podobně. Tento veřejný prostor lze samozřejmě vytvořit i v předchozích variantách, kde by však nemělo smysl snažit se o co největší plochu ale spíše využít plochu pro vybudování kapacit pro pracovní místa, vybavenost nebo i bydlení.

Rozšířená vybavenost náměstí

Na východ od navrhovaného centra se nachází budova školy, která po dokončení nové budovy bude moci být využita jinak. Nabízí se pouze jednoduchá transformace na ZUŠ, která by byla pro centrální polohu vhodná. Budova je nově zrekonstruována a v dobrém stavu. Jedinou změnou by mohlo být větší otevření předprostoru a vytvoření příjemného místa pod dominantní lípou. Obecně se zde ukazuje především důležitost navazujících prostor na Budějovickou přičemž daleko větší důležitost má předprostor úřadu. Zde by měl vzniknout reprezentativní zpevněný vstup na osu vchodu s vegetací po krajích. Ta by měla být především tvořena stromy, nekonkurujícími těm podél komunikace. Může zde zůstat i parkování, nicméně v méně důležité poloze a nejlépe chráněno stromy. To platí i o dalších plochách pro parkování, které by měly být také s propustným povrchem a nebránit v naznačených průchodech. 

Stejná logika by měla být aplikována při přestavbách nebo rekonstrukcích dalších již městem nevlastněných komerčních objektů dále na východ. Za předpokladu, že se z Budějovické stane zklidněná městská třída, bylo by vhodné většinu parkování přesunout z předprostorů jinam a ideálně myslet na mimoúrovňové parkování. 

Prostor nákupní zóny je důležité vyřešit dopravně. Především jde o svedení aut z Budějovické tak, aby ideálně zůstala pouze v této části a logika cesty je netáhla dále do centra. Tam by měl být provoz malý a větší priorita dána pěším. Toho by mělo jít dosáhnout pomocí komunikace okolo dnešního parkoviště uprostřed.

Samostatným tématem je plocha fotbalového hřiště, které za předpokladu, že se klub přesune může být využito jako další rozšíření veřejných služeb města. Poloha by byla vhodná například pro gymnázium nebo jinou funkci, kterou je možné dospecifikovat. Ve zbytku prostoru může být vegetace ve formě parku nebo pouze zeleného předprostoru nové budovy nebo areálu.

Park s kaplí/hasičárnou

Jedná se o prostor přímo navazující na samotné centrum obce. Tento prostor byl v historii více zastavěn a nebyl tak velký a volný. Navíc novostavba na jihovýchodním kraji prostor dále rozvolňuje a nedrží přirozenou oblou hranu. Toto místo charakterově i svým potenciálem není pro centrum tak vhodné jako míso zpracovávané. Vzhledem k budoucí dopravní situaci, při které se dá počítat s velkým zklidněním Budějovické a také úplnou nepotřebností ulice Zbraslavská, by se prostor mohl více uzavřít vegetací a novostavbu do něho více začlenit. Ulice Na Spojce se bude muset dočasně zkapacitnit, nicméně po vybudování druhé fáze obchvatu by měla být klidnou rezidentskou ulicí. Určitě doporučujeme zde vysadit v případě zkapacitnění komunikace keřové patro, která odcloní hluk od zbytku prostoru a je malou investicí. Je však nutné říci, že po úplném zklidnění ve finálním stavu je třeba naopak tuto nejzachovalejší frontu domů otevřít do prostoru, zpozvolnit svah a keřů se zbavit, aby nebránily průhledům a jednotnosti prostoru.

V případě zrušení části komunikace Zbraslavská by se mohl chodník, který jí nahradí více přimknout k novostavbě, podobně jak je chodník dnes. Opěrná zídka vedle komunikace by se mohla změnit v pozvolný svah a tak prostor více spojit. Pro toto místo bude také velice důležitý prostor kolem kaple, který by měl být pojat reprezentativněji a jako těžiště místa. Budějovická by měla být osazena alejí na obou stranách oddělující prostor pro auta od chodců a cyklistů. Ti by měli mít komfortní široký prostor po obou stranách komunikace. Materiál vozovky navrhujeme v centru změnit na kamennou dlažbu, která začne mírným zvednutím komunikace značícím důležitost a zklidnění v centru. Je možné toto rozhraní udělat při vjezdu do tohoto parkového prostoru ze severozápadu nebo až ve zúžení zástavby blíže k náměstí.

SWOT analýza města Jesenice

SWOT analýza je analytický nástroj, který pomáhá s identifikací existujících silných a slabých stránek místa a ukazuje alternativy budoucího vývoje.

Zkratka SWOT je z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby).